Exekuce od 1.6.2019


Částka čisté mzdy, tedy jednak po sražení pojistných odvodů a zdanění hrubé mzdy, jakož i po odečtení nezabavitelných částek, nad kterou se zbytek čisté mzdy při exekuci sráží bez omezení, se zvýší na dvojnásobek a bude činit nejen součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, ale dvojnásobek této částky. Ke změně dojde o měsíc dříve, než jsme uvedli, když jsme zprvu aktuálně informovali o tehdy zatím ještě jen plánované legislativní změně – příslušný právní předpis nabývá účinnosti již 1. 6. 2019, a ne až 1. 7. 2019.

 

Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že od hrubé mzdy se odečte

 záloha na daň z příjmů fyzických osob,
 pojistné na sociální zabezpečení,
 příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
 a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Z takto vypočtené čisté mzdy zaměstnance (povinného) se odečte

 (základní) nezabavitelná částka, která je součtem nezabavitelné částky na samotného povinného (dlužníka) a nezabavitelných částek na jím vyživované osoby.

 

Nezabavitelná částka na povinného činí od 1. ledna 2019 6428,67 Kč. (Odpovídá 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce 3410 Kč a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije, 6233 Kč).

Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu představuje ¼ z nezabavitelné částky na povinného 6428,67 Kč, činí tedy 1607,17 Kč.


Příklad pro rodinu s 1 dítětem

Nezabavitelná částka zaměstnance žijícího v domácnosti s manželkou a jedním dítětem činí 9643,01 Kč čili po zaokrouhlení 9644 Kč (součet nezabavitelné částky na 6428,67 Kč na osobu povinného a částek 1607,17 Kč na manželku a 1607,17 Kč na dítě).

 

I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí totiž vždy zůstat (a tedy oprávněným věřitelům nikdy nepřipadá) alespoň toto nezabavitelné minimum ve výši součtu nezabavitelných částek, a pokud ještě něco po odečtení nezabavitelných částek z čisté mzdy zůstalo, tak také další částky, jak jsou dále uvedeny (a to jedna nebo dvě třetiny onoho zbytku čisté mzdy převyšujícího základní nezabavitelnou částku).

 

V čem formálně spočívá změna

Pokud zbylá čistá mzda (po odečtení nezabavitelných částek) je rovna nebo nižší 9643 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi (a vyjádřenou v celých korunách).

Maximální výše jedné třetiny z 9643 Kč je 3214 Kč.

Případný zbytek 1 nebo 2 Kč (odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi) náleží povinnému.

Pokud tedy z čisté dlužníkovy mzdy zbude po odečtení nezabavitelných částek ještě 9643 Kč nebo méně, tak tato částka se rozdělí na třetiny, po maximálně 3214 Kč. (Zbytek čisté mzdy nad 9643 už plně propadá ve prospěch věřitelů.)

Částka přesahující hranici 9643 Kč (rovnající se součtu částky životního minima jednotlivce 3410 Kč a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu 6233 Kč) se srazí bez omezení. Tato částka se od 1. června 2019 zvýší na dvojnásobek, neboť částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek) srazí bez omezení, nebude činit již jen součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, ale dvojnásobek součtu těchto částek. Zvýší se tedy na 19 286 Kč.

Změnu přináší nařízení vlády č. 91/2019 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (tzv. nařízení o nezabavitelných částkách).

Parametrická změna srážek ze mzdy se tak bude týkat poprvé příjmu za červen 2019, takže se v praxi uplatní od 1. července 2019 právě při zúčtování mzdy nebo jiného exekucí postiženého příjmu za červen 2019.

Od uvedených termínů se tedy bude srážet bez omezení od částky nad 19 286, současně se zvýší maximální možná výše jednotlivých třetin zbytku čisté mzdy (vypočtených z čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek) na 6428 Kč.

 

Jak se změna projeví

Pokud tedy z čisté dlužníkovy mzdy zbude po odečtení nezabavitelných částek ještě 19 286 Kč nebo méně, tato částka se rozdělí na třetiny, po maximálně 6428 Kč. (Zbytek čisté mzdy už plně propadá ve prospěch věřitelů.)
Povinným dlužníkům s vyššími příjmy tak i při mzdě podrobné exekuci bude zůstávat více prostředků. Dlužníci budou mít motivaci dosahovat vyšších výdělků, kterou dosud neměli, protože bez ohledu na případné zvýšené pracovní úsilí navíc vydělané částky připadaly stejně věřitelům.

Postup srážek – jaké částky připadají na co nebo komu

1. třetina zbytku čisté mzdy

Ve výši až 3214 Kč a nově ve výši až 6428 Kč je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina).

2. třetina zbytku čisté mzdy
Pochopitelně též ve výši až 3214 Kč a nově ve výši až 6428 Kč slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému.

3. třetina zbytku čisté mzdy

Samozřejmě rovněž ve výši až 3214 Kč a nově ve výši až 6428 Kč se vždy vyplatí povinnému.

Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do 1. třetiny.

Částka přesahující hranici 9643 Kč a nově 19 286 Kč, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy, se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.
Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující 9643 Kč a nově 19 286 Kč je tedy postižitelnou výší příjmu.

Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).

 

Co jsou přednostní a nepřednostní pohledávky

Přednostními pohledávkami jsou

a) pohledávky výživného;
b) pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví;
c) pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy;
d) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,
f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
g) příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
h) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
i) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
j) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
k) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Všechny ostatní pohledávky jsou nepřednostní.

 

Projev změn

Dlužníkům, jejichž mzda je podrobena exekučním srážkám a jejichž čistá mzda po odečtení nezabavitelných částek činí více než 9643 Kč, bude zůstávat více prostředků, a to zjednodušeně řečeno jestliže činí (zůstává z ní i) po odečtení nezabavitelných částek více než 19 286 Kč, navíc 3214 Kč, pokud je jim sráženo pro přednostní pohledávky, nebo
navíc 6428 Kč, pokud jej jim sráženo jen pro nepřednostní pohledávky.

Změna však nepomůže dlužníkům, tedy nebude mít vliv na příjmové poměry dlužníků s nižším příjmem (jejichž zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek činí 9643 Kč a méně).

 

Příklad 1: Ženatý se 2 dětmi a mzdou 19 000 Kč, resp. 30 000 Kč

Předchozí odstavce můžeme ilustrovat na příkladu 2 ženatých zaměstnanců se 2 dětmi, proti nimž je nařízena exekuce jak pro přednostní pohledávku, tak pro nepřednostní pohledávku.

Jeden pobírá čistou mzdu 19 000 Kč, kdežto druhý 30 000 Kč.

Nezabavitelné minimum mají stejné, a to 6428,67 Kč na samotného dlužníka a 3 x částku na vyživované osoby 1607,17 Kč, tedy celkem 11 251 Kč.
U prvního dlužníka zbývá z čisté mzdy 7749 Kč, které se rozdělí na 3 třetiny po 2583 Kč.

Jedna třetina této částky zůstane dlužníkovi, jedna třetina připadne na uspokojení přednostní pohledávky a jedna třetina na uspokojení nepřednostní pohledávky. Na tom se ani od 1. 6., resp. od 1. 7. 2019 nic nezmění. Tomuto dlužníkovi tedy ze mzdy zůstává a bude zůstávat i nadále 13 834 Kč.
J

enomže druhému dlužníkovi zbývá po odečtení nezabavitelného minima 11 251 Kč částka 18 749 Kč.
9643 Kč se dosud rozdělí tak, že jedna třetina 3214 Kč připadne na uspokojení přednostních pohledávek, další třetina 3214 Kč na placení nepřednostních pohledávek a poslední třetina 3214 Kč a rozdíl 1 Kč zůstane dlužníkovi.
Zbytek 9106 Kč rovněž bude plně podroben exekučním srážkám.
Jenže nově se na třetiny rozdělí celá částka zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek, tedy oněch 18 749 Kč.
6429 Kč připadne na přednostní pohledávku, 6429 Kč připadne na nepřednostní pohledávku a 6429 Kč a rozdíl 2 Kč zůstane dlužníkovi.

Zatímco dosud tomuto druhému dlužníkovi zůstává 14 466 Kč (základní nezabavitelná částka 11 251 Kč + 3214 Kč + 1 Kč), nově mu bude zůstávat 17 502 Kč (11 251 Kč + 6429 Kč + 2 Kč).

 

Příklad 2: Ženatý s 1 dítětem a mzdou 25 000 Kč

Jak se změna projeví v praxi u konkrétního povinného, můžeme ilustrovat ještě na případu ženatého zaměstnanec s 1 dítětem, který má mzdu 25 000 Kč čistého, z níž v exekuci splácí přednostní i nepřednostní dluh.
Jeho nezabavitelná částka je 6428,67 Kč na samotného dlužníka a 2 x částka na vyživované osoby 1607,17 Kč, tedy celkem 9644 Kč.

Když se tyto nezabavitelné částky odečtou od jeho mzdy, zbude z ní 15 356 Kč, z nichž ale dlužníkovi zůstane jenom 3215 Kč (1/3 z dosavadní částky zbytku čisté mzdy do částky, nad kterou se sráží bez omezení, 9643 Kč a 1 Kč zbytku z dělení), vše ostatní (2 × 3214 a 5713 Kč) dosud připadá oprávněným věřitelům.

Nově mu však zůstane 5120 Kč (1/3 ze zbytku čisté mzdy, který zůstal po odečtení nezabavitelných částek, 15 356 Kč čili 5118 Kč a 2 Kč zbytku z dělení).

Celkově tak dosud zůstává dlužníkovi 12 859 Kč a nově mu bude zůstávat 14 764 Kč.

< zpět na přehled aktualit

Jsme tu pro Vás

Facebook

Zavolejte nám !

Pošlete email

Žižkova 309/12
České Budějovice
Na mapě >>
Mirovická 1118/27
182 00 Praha-Praha 8
Na mapě >>

Zavolejte nám:

+420 774 451 522

+420 728 200 936

Účetnictví Kyslíková s.r.o.

Žižkova 309/12
České Budějovice

Zašlete nám vzkaz
Send us an email